Kampus ČSOB - kancelářská budova budoucnosti
Nevzhledným šedým kancelářským budovám, kde je jedinou rostlinou fíkus na chodbě, zvoní hrana. Časy se mění a požadavky na práci také. Kancelář dávno není jen klecí, kde stovky úředníků klepou do klávesnice. Měla by reagovat na požadavky pracovníků, šetřit přírodní zdroje, zkrátka být chytrá. Tuzemská banka ČSOB jednu takovou má, jste zvědaví, jak vypadá?
Kancelář ČSOB si nechala budovu postavit v roce 2019 jako svou centrálu. Moderní stavba stojí v pražských Radlicích a má snad vše, co má moderní kancelář mít. Cílem ČSOB bylo vytvořit kvalitní a udržitelné pracovní prostředí, které bude v souladu s přírodou. Při stavbě dbali investoři na inovace, flexibilní pracovní prostředí a zejména na odpovědnost vůči přírodním zdrojům.
Kampus tvoří dvě propojené budovy, starší NHQ postavená v roce 2007 a mladší SHQ. S výstavbou centrály došlo jednak k přistavení nové budovy SHQ, jednak k propojení obou budov. Centrála je postavená ve svahu a díky zeleni na střeše byste si jí ani nevšimli, protože dokonale splývá s okolím a nenarušuje tak reliéf Radlického údolí.
Důležitým aspektem je zejména to, že je budova eco-friendly. Díky soustavě tepelných čerpadel se sama vytápí a ochlazuje, není tak potřeba centrální kotelny. Dešťová voda, kterou seberou okapy, se využije jako užitková, s pitnou se tedy může šetřit. Hospodaření s vodou reaguje na dlouhodobé sucho, se kterým se Česko poslední léta potýká. Pojďme se na všechny její eko plusy podívat podrobněji.
Praha se obzvláště v letních měsících potýká s vlnami veder a suchem. Vysokým teplotám zabraňují zelené plochy na střeše. Stromy totiž mohou snižovat teplotu vzduchu až o několik stupňů. Zeleň v okolí kanceláří je prospěšná nejen městskému klimatu, hmyzu, ptákům nebo třeba houbám, ale i samotným zaměstnancům, kteří si mezi stromy mohou dopřát nerušený odpočinek o polední pauze. Stromy získávají vodu pomocí automatické kapkové závlahy nastavené tak, aby se neplýtvalo s vodou.
Samotné plýtvání s vodou bylo při výstavbě velkým tématem. Nakonec si s tím architekti a inženýři poradili bravurně. Dešťová voda se svádí do velkých nádrží a v sušším období je využívána k závlaze svých zelených střech a okolní zeleni. Díky tomuto systému se uspoří mezi 14 - 47% pitné vody.
Termoregulace budovy je zajišťována pomocí soustavy geotermických vrtů doplněných o chladící jednotky. Vrty dosahují hloubky 150 metrů a celkové délky 26 kilometrů. Celý systém může pracovat na principu tepelného čerpadla, které dokáže vytápět dokonce obě budovy. Udržování optimální teploty opět pomáhá nejen zaměstnancům, ale i rostlinám kolem, kterým by přílišná teplota mohla ublížit. Samotné rostliny na střeše budovy mají také schopnost regulovat teploty, protože přirozeně snižují teplotu vzduchu.
Dalším z chytrých řešení je automatická ventilace vzduchu. Chytrý klimatizační systém otevírá okna v noci, kdy je vzduch nejvíce chladný, čímž se přirozeně provětrá celá budova. Ačkoliv byla výstavba takto moderní budovy velmi drahá, náklady snižuje její údržba, která je díky recyklaci přírodních zdrojů vcelku nenáročná.
Zdroj fotografií: ČSOB
Autor článku: Tereza Šmajsová
