Kostel Lesná: minimalistická architektura navazující na současné potřeby
Kostely již po staletí vyobrazují život Ježíše, světců či Starý Zákon v různých podobách a představují jakýsi komiks, který v dřívějších dobách umožnil lidem pochopit víru bez schopnosti čtení Bible. Architekt Marek Štěpán však při návrhu kostela Lesná navázal na současné potřeby lidí a vytvořil tak příjemný prostor, který zaobalil do betonového architektonického hávu s duhovými detaily. Nahlédněte s námi do tohoto netradičního kostela.
Kostel bl. Restituty je novou stavbou v Brně, jejíž záměr vznikl již v roce 1968, nicméně na své uskutečnění čekal přes 50 let. Architekt Marek Štěpán, který se o stavbu zasloužil a jeho návrhu se věnoval přerušovaně dlouhých 30 let, to se získáním zakázky neměl vůbec jednoduché. Konkurence byla velká a sešlo se celkem 36 návrhů, z nichž byl nakonec vybrán jako nejvhodnější právě Štěpánův. Kostel byl zasvěcen Marii Restitutě, jediné řádové sestře, kterou popravili nacisti a která se narodila přibližně 600 metrů od pozemku, na kterém dnes kostel stojí.
Místo kostela vybrali autoři sídliště František Zounek a Viktor Rudiš, kteří ho situovali do jádrové oblasti na začátku Čertovy rokle. Lesná se od klasických sídlišť značně liší, jelikož je inspirována finskými sídlišti a bytovými domy z dřívějších dob, díky čemuž zde najdete velkou část zeleně. Komunikační systém se táhne po okruhu a dovnitř vedou jen slepé ulice, a tak si centrum Lesné nechává jakousi intimitu, přestože je všem obyvatelům i návštěvníkům otevřeno. Kostel zároveň spolu s věží a společenským centrem, jehož autorem je Zdeněk Bureš, leží na vyvýšeném obdélném platu, což představuje sakrální okrsek a jasně vymezuje území jako poloveřejný prostor.
Komplex tvoří tři jednoduché geometrické tvary – kruh, jež zobrazuje kostel, trojúhelník v podání věže a čtverec jakožto společenská budova. Půdorys kruhu byl pro kostel vybrán hned z několika důvodů – je tvarem plnosti, tečkou v prostoru sídliště, duchovním úběžníkem, místem pro zastavení či spočinutí. Tento geometrický tvar je zároveň obrazem společenství apoštolů s Ježíšem kolem stolu při Poslední večeři. Od svatostánku, který je ve vysoké apsidě po levé straně, pak vede trojúhelníková trhlina, jež odkazuje na roztržení jeruzalémské chrámové opony.
Bez věže ve tvaru pravoúhlého trojúhelníku by kompozice ani symbolika nebyla úplná. Právě její půdorys způsobuje, že vypadá odlišně z pohledu od kostela a zvenku. Věž je ve spodní části ryze vertikální a vyrůstá do oblak, zatímco v horní části se láme a překlápí v horizontální osu, směřující ke kostelu. Ta je dále rozdělena na dvě barevně odlišené části, z nichž červená slouží jako vyhlídka na centrum Brna a žlutá v sobě skýtá jedinečnou zvonkohru. Do jednatřiceti metrové věže se lze dostat po ocelovém kruhovém schodišti, které barevně navazuje na kopuli kostela.
Výběr hlavního materiálu v sobě nesl mnoho požadavků. Aby kostel co nejlépe zapadal do okolního sídliště a navázal tak na jeho odkaz, musel se přizpůsobit nejen liniově, ale i materiálově. Stavba zároveň stojí nad garáží a podpírají ji jakési piloty, a tak musel materiál splňovat rovněž určité statické a architektonické vlastnosti. Na základě těchto požadavků byl nakonec vybrán beton, který dokázal nejlépe uchopit tyto zapeklitosti, splnit architektovy výtvarné představy a vyhovět všem nárokům. Mimo to je také díky své pravdivosti a neodpustitelnosti oblíbeným materiálem autora Marka Štěpána.
Kostel na své fasádě nese zateplovací systém a břízolit, jehož tloušťka je přibližně třícentimetrová. Z toho důvodu hrozilo popraskání fasády a musely se řešit dilatační celky. Vedoucí architekt tento potenciální problém vyřešil kreativním způsobem, kdy využil kvalit a schopností Petra Kvíčaly. Ten na fasádě vytvořil nejrůznější symboly a linie, které dodávají kostelu nový rozměr, ale především zamezují jejímu popraskání. Celkový design kostela v tlumených barvách doplňují výrazné pestrobarevné prvky.
Minimalistický interiér a duhové světlo
Interiér se skládá z několika osobitých elementů, které však harmonicky souzní a celkový design tak oproti starším kostelům působí poměrně minimalisticky. „Jak vidět, kostel je hlavně otázka týkající se dnešního chápání světa. Třeba v baroku byl interiér kostela zcela pojednán či popsán. Byl takovým komiksovým příběhem, protože příchozí neuměli číst a život Ježíše, světců nebo Starý Zákon tady byl v různých podobách vyobrazen. Dnes je situace zcela obrácená. Máme tolik dostupných informací, vizuálních a jiných vjemů, které na nás útočí ze všech stran, že prostor kostela by měl být prostorem ztišení, prostorem bez zbytečných optických i jiných vjemů,“ vysvětluje svoji volbu designu interiéru architekt Marek Štěpán.
Kostel byl navržen tak, aby se v něm lidé cítili bezpečně, jelikož pro každý sakrální prostor je nejdůležitější přenos atmosféry a duchovních myšlenek. Jednou z nejzajímavějších částí je kopulovitý strop, který byl odlit do prkenných krajin a výsledek připomíná obrovský otisk Božího prstu. Kolem kopule se táhnou barevná okna. Ta v kombinaci s denním světlem vytvářejí elegantní duhu, která byla popsána již ve Starém zákoně a představuje symbol smlouvy mezi lidmi a Bohem. Práce se světlem však nekončí u duhy, ale pokračuje s římsou, za kterou architekt záměrně schoval okna tak, aby nedocházelo k velkým kontrastům. „Jistě existují záležitosti, které nás přesahují a jsou zastřeny, protože leží za hranicemi našeho lidského vnímání či na samé jeho hranici. A jestliže je alespoň trochu možné je architektonicky ztvárnit, pak jsem se o to pokusil v kopuli kostela na Lesné. Dovnitř dopadá světlo, ale není vidět odkud. Okna jsou skrytá za hlubokou římsou. Zdroj světla je zastřen. Vědomě i nevědomě zpodobňuje světlo v kostele existenci světa za hranicí hmotné skutečnosti a existenci Boha,“ uvádí Štěpán.
Kostel je celý výhradně financovaný ze sbírek a darů a je obyvateli Lesné doslova vymodlený. Vedle příspěvků podporovatelů a filantropů z celé republiky se výrazně přičinili i brněnští farníci, kteří shromažďovali prošlé či poškozené bankovky a mince. Ty pak vyměnili v bance za platné peníze, čímž získali téměř 2 miliony korun.
Stavba, která stojí za návštěvu
Kostel bl. Restituty se zkrátka od ostatních staveb, sloužících stejnému účelu, značně odlišuje. Jeho betonová konstrukce s duhovými detaily představuje architektonický unikát, který nikde jinde na světě nepotkáte. Díky minimalistické výzdobě, navazující na současné potřeby návštěvníků kostelů, se rychle stal oblíbeným nejen v Lesné. Pokud budete mít cestu kolem a rozhodnete se tuto stavbu Marka Štěpána navštívit, jistě si jí oblíbíte také.
