Mária Bujňáková | Talentovaná designérka, která do svých návrhů vkládá příběh

Absolvovala jste poměrně dlouhý čas v zahraničí. Jak jednotlivé zkušenosti ovlivnily vaši tvorbu? 

Asi nejvíce mě ovlivnily skandinávské země, kde jsem měla možnost studovat a pracovat. Na vysoké škole v Norsku jsem si osvojila odvážnější přístup k tvorbě. Design jsme propojili s tancem, divadlem, volným uměním, podnikáním, marketingem, ale také s utopií. Naučila jsem jít do hloubky a v procesu navrhování hodně experimentovat. Pracovní stáž ve Švédsku ve mně naopak zakořenila preciznost, zodpovědnost a severský odlehčený humor, který se odráží i v mé práci.

Stáž ve Švédsku jsem absolvovala v roce 2016, rok po ukončení vysoké školy a založení studia. Byla zaměřena na podporu začínajících podnikatelů. Tehdy jsem dostala možnost pracovat jako designérka v obchodním domě pod dohledem mentorky – bývalé designérky pro společnosti IKEA. Věnovala jsem se všem oddělením, ale dětská část pro mě byla nejkreativnější. Je to oblast, která mi je nejbližší, protože ráda vytvářím grafiku a produkty pro děti. Jde o druh práce s absolutní volností, fantazií, emocemi a čistotou.

Vaše návrhy mnohdy přesahují klasický design. Jak začala Vaše cesta za narativním designem?

První kontakt s pojmem narativní design jsem měla na Národní akademii umění v Oslu, kde nás pedagogové vedli k hledání příběhů při navrhování. Designu s příběhem jsem se však zabývala už během studia na Katedře designu Fakulty umění Technické univerzity v Košicích. Navštěvovala jsem ateliér designu – inovace pod vedením prof. ing. Tibora Uhrína, ArtD., který mě v hledání příběhu podporoval. Už tehdy jsem si uvědomovala, že designový produkt se stává originálním tehdy, když k uživateli vizuálně promlouvá a zanechává skrytý odkaz nebo emoci. Podrobně jsem se tématikou narativního designu zabývala v diplomové práci a vytvořila kolekci „Sedem“. Sedm produktů, inspirovaných sedmi neřestmi, které nabádají uživatele, aby si danou neřest uvědomil a pokusil se napravit. Produkty velmi citlivě a s vtipem vedou k ponaučení. Toto téma jsem pak dále rozvedla ve své disertační práci, v níž jsem zkoumala kulturní identitu výrobku v kontextu s vytvářením příběhu.

Součástí vaší disertační práce jsou tři velmi originální produkty, které sklidily velký úspěch. Jedná se o Takka figurku, sémantickou hru Myslena a vázy s tapisérií Lovestory. Jak dlouho trval jejich vývoj a kde jste při jejich návrzích čerpala inspiraci?

Disertační práce mi trvala celkem čtyři roky a všechny tři navržené produkty vznikly na základě teoretické části a zvolené metodiky. Mým cílem bylo navrhnout objekty s narativním charakterem, konkrétně symbolikou, která formovala jejich design vedoucí k sebereflexi, ponaučení a sebepoznání. Tvorba a realizace už samotných děl trvala přibližně čtyři měsíce.

První produkt, sémantická společenská hra Myslena, navádí na pravé lidské hodnoty dynamickou a hravou formou. Inspirovala jsem se obřadovou symbolikou, konkrétně vyměňováním a předáváním prstenů během sňatku či jiné ceremonie. Myslena je ženské jméno slovanského původu a jeho přenesení do názvu hry umocňuje její hlavní záměr zamyšlení se nad skutečnými hodnotami. Základ hry tvoří šest symbolů vycházejících z bliss systému a slovanských znaků s ustáleným významem, které jsou aplikovány na herních kroužcích s reliéfem.

Takka figurka je miniatura bez přetvářky. Je inspirovaná lidmi a nese myšlenku „takový, jaký jsem“. Má slovenskou DNA, protože je v ní zakódovaný státní znak, ale svou živou kopii si najde na celé zeměkouli. Dřevěná figurka je vtipnou podobiznou svého majitele, který si zvolí její pohlaví, vzhled a oblečení. Mezi volitelným oblečením však nenajdou drahé manažerské obleky, bílé pláště, ani značkové šaty, ale autentická tílka, tepláky, župany či slipy. Kolekce obsahuje 28 figurek s hravou minimalistickou černobílou grafikou, která se dá vzájemně kombinovat a kontinuálně rozšiřovat. Součástí kolekce je i Takka junior, který se jednoduše nasune na břicho postavičky.

Takka figurka slouží i jako pomůcka určená k terapii hrou. Dokáže léčit lidi s různými formami psychických problémů a pomáhá jim žít kvalitnější život. 

Ve třetím produktu s názvem Lovestory jsem se zaměřila na užitkovou keramiku s milostným motivem, který není v podobě ornamentu, ale je trojrozměrný. Navrhla jsem dvě keramické vázy ve dvou velikostech, které symbolizují vztah. Toto téma jsem zvolila z důvodu, že se v současnosti význam lásky podceňuje a stává se z něj sentimentální klišé se ztrátou podstaty. Součástí balení váz je rovněž průvodní produkt v podobě textilní tapisérie s autorskými úvahami o sebelásce a lásce k bližnímu od různých autorů.

V roce 2015 jste společně se svým bratrem a švagrovou založila designérské studio Furnicoolture. Kde vidíte největší přidanou hodnotu této spolupráce? V čem se lišíte od ostatních designových studií?

Naše designérské studio Furnicoolture se skládá ze základní trojice, kterou tvořím já, Mgr. Patrik Bujňák a Mgr. Mia Bujňáková, PhD., doplněná našimi externími pomocníky. Výhodou studia je, že máme podobné vize, smýšlení a humor, které pak přenášíme do návrhů. Každý projekt je pro nás jedinečný a vyžaduje si také zvláštní přístup. Stále se však snažíme, aby byl průsečíkem naší a zákazníkovy spokojenosti. Náš design charakterizuje pragmatičnost, čisté tvary, smysl pro detail, barvy a materiály, náznak vtipu či propojení s grafikou. Při navrhování vždy respektujeme výrobní možnosti, požadavky klienta a jeho rozpočet. Rádi experimentujeme s novými materiály a nebojíme se různorodosti projektů.

Zaměřujete se ve studiu každý na určité odvětví designu, nebo vše konzultujete a na projektech spolupracujete?

Na větších projektech spolupracuji především se svým bratrem Patrikem, který se věnuje interiérovému a nábytkovému designu a technickým a realizačním procesům. Já propojuji grafický s produktovým designem, který stejně tak využívám i v interiérovém designu. Zabývám se projekty zaměřenými na tvorbu vizuální identity, obalového designu, menších produktů a specifických interiérů převážně ve veřejném prostoru. Mia se věnuje produktovému a art designu, redesignu interiérů a také webovému designu. Zároveň obě působíme jako odborné asistentky na katedře designu Fakulty umění v Košicích. Na začátku každého většího projektu se sejdeme, skicujeme, uděláme brainstorming a rozdělíme si úkoly, kdo připraví rešerši, prezentaci, výběr typových prvků, vizualizace a technické výkresy. Při společné práci konzultujeme a dolaďujeme detaily, které později prezentujeme před klientem.

Jaký projekt byste z vaší dosavadní činnosti studia vypíchla a proč?

Zatím největší ohlas měl zrealizovaný návrh interiéru nástupní stanice Skalnaté Pleso – Lomnický štít ve Vysokých Tatrách. Jednalo se o rozsáhlejší projekt s respektováním existující architektury a některých původních prvků interiéru, které bylo třeba zachovat. Spolupracovali jsme s architekty, z nichž jeden také zastřešil realizaci. Inspirovali jsme se samotnými Tatrami, konkrétně skalnatými útvary, které jsme převedli do polygonálních obkladů stěn. Jako materiál jsme zvolili plnobarevnou dřevovláknitou desku v šedé barvě, dovezenou z Portugalska přímo od výrobce. S tímto materiálem jsem měla zkušenosti ze své diplomové práce, takže jsme se spolehli na jeho dobré vlastnosti vhodné do tohoto typu prostoru. Největší zásluhu na tomto projektu má Patrik, jelikož navrhl a zvizualizoval celý interiér a zároveň navrhl originální mobiliář přímo pro tento prostor. Já jsem se podílela na tvorbě orientačního systému a autorské grafiky časové osy, která návštěvníky provede vstupní chodbou. Nejnáročnější byla asi samotná realizace, protože byla ovlivněna nepředvídatelným počasím a obtížnými podmínkami při manipulaci a transportu materiálu. Tento projekt považujeme za jeden z těch, který dopadl nad naše očekávání, a to i díky krásnému prostředí. Mnoho jsme se při tom naučili.

Mohu také zmínit design jedinečného obchodu s italskými výrobky. Volba odvážné barevnosti  se odvíjela od vizuální identity restaurace Hlavná 100 v Košicích. Nábytek, včetně chladicích vitrín, byl vyroben na míru.

Jaké jsou Vaše plány do budoucna? Na jaké projekty se v nejbližší době můžeme těšit?

Ráda bych navázala více spoluprací na zajímavých projektech doma i v zahraničí, které se úspěšně zrealizují. Mým dlouhodobým plánem je dostat některé ze svých výrobků (zejména figurku Takka, stolní hru Panelák a vázy Lovestory) do sériové výroby a následného prodeje. Momentálně mám ve fázi prototypování větší kolekci kancelářských výrobků s minimalistickým designem z přírodních materiálů. Láká mě také téma udržitelnosti a ekologie, a proto mám v plánu vytvářet výrobky například z masivního bavlněného materiálu, který na Slovensku zatím není příliš známý.

Zdroj fotografií: Furnicoolture

Autor článku: Karolína Bouzková

Autor článku: Lucie Srbová