Moderní centrum múzických umění v Tchaj-pej stírá hranice mezi divadlem a ulicí
Dlouho očekávané divadlo Taipei Performing Arts Center na Tchaj-wanu navržené nizozemským studiem OMA bylo dokončeno před oficiálním otevřením, které je naplánované na 7. srpna 2022. Tato kulturní památka o rozloze 59 000 metrů čtverečních, kterou nechala v roce 2009 postavit vláda města Taipei, má charakteristický tvar se třemi vyčnívajícími sály. Pojďte se společně s námi na tento projekt podívat.
Divadlo, dříve univerzální zábava všech společenských vrstev bez rozdílu, prostředek k setkávání i občanské aktivizaci, v moderním světě transformovalo v téměř okrajovou záležitost pro kulturně zaměřené skupiny. Jako součást každodenního života prakticky vymizelo. Divadelní prostředí dnes chápeme spíše coby slavnostní příležitost než nástroj k podněcování či rozdělování mas a sdílení politických názorů.
Změnám se logicky přizpůsobila i architektonická struktura divadelních svatostánků – standardně jde dnes o kombinaci menší a větší posluchárny a konzervativní divadelní scény. Může se moderní stavba veřejného divadla ještě vůbec vrátit ke své původní doméně? Stát se znovu univerzálním kreativním prostorem pro všechny, domovem klasických děl i dějištěm spontánních událostí, uměleckým i společenským triumfem?
Divadlo bez hranic
Centrum múzických umění rozkládající se na ploše téměř 60 tisíc m² v tchajpejské čtvrti Shilin, která pulzuje pouličním a nočním životem, k tomu má slušně nakročeno. Nizozemská architektonická kancelář Office for Metropolitan Architecture (OMA) zde navrhla tři samostatné divadelní scény propojené pod střechou centrální stavby tvaru krychle. Společně vytvořily prostředí pro zcela nové umělecké možnosti.
Letos dokončená budova byla důmyslně vyvýšena nad úroveň chodníku a umožnila tak organické prolínání světů divadla a ulice. Každý se rázem může stát součástí! V interiéru centrální krychle se setkávají herci, diváci i lidé z backstage. Jednotlivé scény tří samostatných divadel lze v případě potřeby efektivně propojit a modifikovat. K hlavní stavbě je při pohledu zvenku doslova přilepen sférický sál Globe Playhouse s kapacitou 800 míst. Experimenty s rámováním divadelní scény umožňuje unikátní proscénium vzniklé v průsečíku mezi vnitřními plášti Globe Playhouse a centrální krychle. Mezi dvěma vrstvami plášťů pak mohou návštěvníci do auditoria volně procházet.
Lehce asymetrické, tzv. Velké divadlo, bylo navrženo v moderním funkcionalistickém „shoebox designu“ s převážně přímočarými, ortogonálními tvary. Nabízí 1500 míst pro příznivce nejrůznějších druhů múzických umění. Ve stejném podlaží se zároveň nachází i Blue Box pro 800 lidí vhodný pro vysoce experimentální představení. Když se oba tyto prostory sloučí, vznikne dokonalé „superdivadlo“ s dispozicemi výrobní haly, které v kulturních interiérech prakticky nemá obdoby. Není divu, že zdejší tvůrce tyto nové nenadálé scénické možnosti inspirují k čím dál odvážnějším počinům!
Neotřelá je i forma marketingu uváděných představení. Diváci jsou na ně díky pěší zóně vedoucí skrz centrální krychli doslova „verbováni“ přímo z ulice. Prochází totiž veškerou divadelní infrastrukturou, která je běžně očím skryta. Průhledy lemujícími chodník mohou sledovat jak samotné hry, tak i veškeré přípravy a hemžení za staženými oponami. Autorům Centra múzických umění v Tchaj-pej se tak zřejmě znovu podařilo zbořit hranice mezi těmito kdysi příbuznými světy.
