Nebe pod stromy: Podařený koncept českého pavilonu do japonské Ósaky
Návrh na český pavilon pro světovou výstavu Expo 2025 od studia Mjölk architekti poukazuje na naši krajinu, lásku a péči, kterou jí po dlouhá staletí dáváme a reprezentuje naši zemi jako umělecké dílo z hlediska nových technologií i tradice. Dřevěná stavba se nese v optimistickém duchu plném vizuální lehkosti. K udržitelnosti přispívá pasivní provoz objektu i transport, který nezatíží životní prostředí. Vize nebeské zahrady se umístila na 3. místě.
Po dubajské mezinárodní přehlídce v roce 2022 přebere pomyslnou štafetu japonská Ósaka. Umělý ostrov ovládne téma "Designing Future Society for Our Lives" (v překladu „Navrhujeme společnost budoucnosti pro naše životy”) a bude se soustředit na využití robotů a umělé inteligence pro zvýšení kvality života. Patříte-li mezi pravidelné návštěvníky, do diáře si poznamenejte datu 13. dubna - 13. října 2025.
Láska k přírodě i technologie
Již více než tisíc let se obyvatelé Česka s láskou starají o svou zemi. Krajinu chrání a vytváří příjemné místo k žití jak pro současné, tak budoucí generace. Ta jim na oplátku nabízí zázemí pro rozmach lidských talentů ve všech možných odvětvích. Pavilon ztělesňuje spoustu segmentů přírody i zahrádek, které spojuje společné nebe. Odkazuje k fyzické mozaikovitosti krajiny i k různorodosti úspěchů, kterých náš národ dosahuje. Špičkové výtvory v oblasti počítačových her, kvalitní umění nebo třeba perfektní meteorologické předpovědi počasí. Propojením těchto konkrétních oborů má vzniknout centrální dílo projektující blankytná nebesa s proměnlivými oblaky. Expozice pak díky architektonickým prvkům, dramaturgii i uspořádání podnítí návštěvníky k fyzickému i duševnímu splynutí s předkládanou myšlenkou.
Vedle sebe umístěné kontrasty historické a novodobé vědy nabídnou porozumění udržitelnosti životního prostředí a vize budoucí péče o něj. Měřicí přístroje z pražského Klementina z poloviny 18. století i moderní bioluminiscenční technologie od brněnských vědců demonstrují dlouhou historii pokročilosti české vědy. Kromě zhlédnutí tvorby designérů, sklářů, architektů nebo hudebních skladatelů se hosté budou moci skrze interaktivní, edukační a herní prvky zapojit do dění.
Hlavními elementy konstrukce jsou zbytkové dřevěné CLT panely a BSH nosníky. Protiklad odlehčeného a hřejivého dřeva tvoří 3D tištěné betonové schodiště a střešní nástavba z oceli a lehaného skla. Co je ale hlavní myšlenkou celého konceptu je reprezentace naší republiky jako uměleckého díla a diverzifikované zahrady evropského kontinentu. Na to poukazuje střecha posetá rozmanitými povrchy a strukturami zeleně umístěné do různě vysokých plošek. Také zde pramení potůček stékající napříč celým pavilonem. Je napájen dešťovými srážkami a jeho cesta končí v tůni parteru. Ve vodní hladině reflektuje jak expozici, tak ideu, že koloběh života lidí i přírody je pevně spjat s počasím.
Když návštěvníci vstoupí do pavilonu uchvátí je pohled do projektovaného nebe nad jejich hlavami. Na kryté atrium navazují dvě schodiště z již zmíněného tištěného betonu, doplněná florou a orámovaná dřevěnými sloupy a deskami. Po vystoupání do druhého patra se otevírají prostory věnované české gastronomii. O patro výš se pak nachází multifunkční a multimediální auditorium. V nejvyšším podlaží se prolíná nebe se zahradou. Vnitřní část má sloužit jako výstavní prostor i místo soukromých eventů, ta vnější představuje jak exhibiční místo, tak zázemí pro odpočinek nebo dětské hry. Celý pavilon prostupuje imaginace stoupání do zahrad a nebeských výšin, přičemž celková konstrukce má připomínat mrak.
S důrazem na design i šetrnost
A jak architekti docílili možnosti jednoduché logistiky a zároveň určité míry udržitelnosti? Lepené dřevo a CLT panely zajišťují designový vzhled, snadnou montáž i nosnost. Schránku tvoří právě tyto desky a izolační dvojsklo, prosklené části dovnitř pouští dostatek světla. Lamely z lehaného skla lemují výstavní prostor pod zahradou. Ta díky bujnému osázení zlepšuje mikroklima, přirozeně ochlazuje budovu a sbírá dešťové srážky. Ta se pak využívá k zavlažování. Ohřev vody probíhá díky odpadnímu teplu z chlazení a odpadní šedé vody. Snadná kontejnerová doprava těchto segmentů je zajištěna, stejně jako jejich montáž i demontáž.
O Mjölk architekti
Když Jan Vondrák a Jan Mach v roce 2008 dokončili studium na liberecké Fakultě umění a architektury, vydali se cestou vlastního ateliéru. Dostal jméno Mjölk a od doby založení dal vzniknout mnoha projektům u nás i v zahraničí. Za hlavní atributy svého úspěchu zakladatelé považují svobodu a radost z tvorby. Svým klientům přinášejí stavby odpovídající jejich životním hodnotám a také reagují na ducha daného místa. V jejich portfoliu najdete například Chatu pod Bukovou, skleněnou chalupu nebo rekonstrukci prvorepublikové vily v Husinci. A kde nadaní architekti hledají inspiraci a s kým nejraději spolupracují? To si můžete přečíst v rozhovoru.
