Rohingya Cultural Memory Centre: Místo tisíce příběhů a vzpomínek
Rohingya Cultural Memory Centre se snaží prostřednictvím tvůrčího prostředí posílit identitu, kulturu a hodnoty komunity Rohingů. Zapojuje její členy, zaměřuje se na duševní pohodu. Pojďte spolu s námi zavítat do procesu budování a uchovávání jejich dědictví.
Komunita Rohingů to neměla vůbec snadné. Během své existence si prošla mnohým, od migrace a četných konfliktů po chvíle jistoty i nejistoty. Toto vše utvářelo jejich jedinečný životní styl a kulturu, které toho mají spoustu k nabídnutí. Proto také vznikl projekt Rohingya Cultural Memory Centre, který má za cíl uchovávat jedinečnou identitu Rohingů a předávat ji dalším generacím.
Výstavba Rohingského kulturního centra se zaměřila na budování procesu, který integruje členy komunity. Byly uspořádány participační workshopy a kurzy, aby se mohlo začít s výrobou součástí centra, tj. palet z listů nipy na střešní krytinu, hliněných a cementových dlaždic na podlahu a bambusových příček. Cílem těchto workshopů a kurzů bylo vytvořit prostor pro sdílení znalostí, vnímání, etiky a porozumění. Jednalo se o takzvané designové ateliéry, kde je možné nezaujatě praktikovat nápady a techniky s jasným pohledem na předávanou kulturu. Participanti byli požádáni, aby prostřednictvím návrhu reflektovali svou oblíbenou vzpomínku nebo příběh. Všechny výstupy se posléze využily během výstavby.
V táboře těžkostí i radostí
Rohingya Cultural Memory Centre se nachází na vrcholu kopce uprostřed jednoho z největších uprchlických táborů. Stavba je kvůli měnící se struktuře tábora flexibilní, o což se starají snadno demontovatelné prefabrikované sloupy, podlahové bloky a spoje.
Po celém obvodu konstrukce se nachází rozšířený horní převis, jež zajišťuje ochranu před silným deštěm. Vrchní část tvoří čtyři střechy navržené k zachytávání a využívání dešťové vody. Ta se má vsakovat do půdy, což napomůže průběžnému doplňování podzemní vody, zhodnocení životního prostředí a hospodaření s přírodními zdroji. Střechy zároveň vytvářejí vnitřní dvory, jež fungují jako zdroj světla pro vnitřní expozice. Dvory oddělují venkovní táborový život od vnitřní klidné atmosféry. Jako zástěna zde byla využita silná bambusová stěna, která zároveň tvoří halu. Zajišťuje také bezpečnost a proudění vzduchu díky perforaci.
Z celé stavby srší historie a vědomosti. Uvnitř najdete informační panely s bambusovými vzory, interaktivní mapu s miniaturními pamětihodnostmi, historickou stěnu zobrazující chronologii kulturní historie a další prvky představující rohingskou kulturu. Některé místnosti se pak věnují hrnčířství, vodním cestám, sítím a lodím či hudbě, hravosti a ženskému světu. Právě ženám je věnován útulný ženský koutek, ve kterém je možné relaxovat. Od ostatních prostor je oddělen krásným bambusovým paravánem a ukrývá nádherné výšivky. Na dvoře pak na návštěvníky čeká sbírka léčivých rostlin tradičně používaných rohingskou komunitou.
Kdo je Rizvi Hassan?
Rizvi Hassan studoval na katedře architektury na Bangladéšské univerzitě inženýrství a technologie. Když nastoupil na školu, seznámil se se dvěma architekty, kteří byli jeho největší inspirací. Hasibul Kabir a Eric Cesal pracovali v oblasti levného bydlení a na projektech pro chudé. Hassan se rozhodl sledovat jejich kroky a s Kabirem začal spolupracovat na projektu v nedaleké vesnici. Brzy poté získal možnost pracovat v uprchlickém táboře Rohingů, kde začal svou vlastní kariéru architekta.
