The Good, The Bad and the Ugly: Kreativní umělecká základna stvořená s vizí inspirovat
Jean-Luc Moulène je francouzský umělec s poměrně širokým portfoliem, který doposud sídlil v romantické Paříži. Hlavní město Francie je ovšem poměrně rušnou lokalitou a ačkoli má řadu výhod, kreativní proces si občas žádá naprostý klid a soukromí. Proto se Moulenè rozhodl nechat si postavit další základnu, kterou by využíval právě ve chvílích, kdy ono soukromí potřebuje. Na základě této vize pak v Normandii vyrostl dům, který tyto požadavky dokonale splňuje, a navíc je zahalen ve skvostném architektonickém obalu.
Inspirace umělců může vycházet téměř z čehokoli – emocí, předmětů, přírody a nespočtu dalších prvků. Aby se jim dobře pracovalo a inspirace formující výsledný produkt fungovala na maximum, musí se kreativní proces odehrávat v prostředí, které je mu dokonale přizpůsobeno a kde se daný člověk cítí dobře. Jinak tomu není ani u francouzského konceptuálního umělce Jeana-Luca Moulènea, který se svoji tvůrčí základnu rozhodl svěřit do rukou ateliéru Didiera Fiúza Faustino, renomovaného architekta, jehož práce překračují hranice společnosti, designu, umění a architektury. Dům o rozloze 365 m² se nachází na venkově vedle starého zemědělského komplexu v Saint-Langis-lès-Mortagne a je obklopený bohatou normandskou přírodou, se kterou vede designový dialog. Díky svému umístění a nepříliš výrazné černé barvě jednolitého pláště je projekt částečně skrytý, a tak si jeho majitel může užívat absolutního soukromí a plně se tak soustředit na uměleckou tvorbu. Účel projektu totiž není, aby byl viděn, ale aby byl používán.
Konstrukce budovy se klasickým domům značně vymyká. Nejedná se totiž o jeden objem, nýbrž o několik menších zdánlivě oddělených částí, jejichž design se opakuje a vytváří tak dojem komplexu řady drobných staveb. Tyto části jsou ovšem interiérově propojené a majitel tak může plynule přecházet bez nutnosti opuštění vnitřních prostor. Každá část má průsvitnou leč neprůhlednou šikmou fasádu orientovanou na sever, která do domu přináší velkou dávku přirozeného světla bez jakéhokoli omezení soukromí. Stěny a střechy jsou z prefabrikovaných kesonů s dřevěnou konstrukcí, upevněných na železobetonovou desku a pokrytých vodotěsnou černou pryžovou membránou s originální hrbolatou texturou.
Interiér byl navržen ve velmi minimalistickém duchu tak, aby co nejlépe vyhovoval potřebám umělce. „Každou chvíli během dne mění Jean-Luc svou činnost. Kreslí, vyrábí modely. Jeho činnost je jakousi choreografií, od jednoho okamžiku k dalšímu. Šlo mi tedy o to vytvořit prostor, který mu umožní přizpůsobit jeho trajektorie jeho potřebám,“ nechal se slyšet architekt Faustin. Celý interiér je laděn do světlých barev, což v kombinaci s vysokými stropy a přirozeným světlem působí velmi prostorně a vzdušně. Vedle účelových prostor pro kreativitu se v domě nachází rovněž intimnější místo pro rozjímání a odpočinek, a tak může Moulèn nejen nerušeně tvořit, ale zároveň dát své mysli prostor pro načerpání inspirace pro další inovativní projekt.
Inspirativní prostředí je zkrátka pro většinu umělců stěžejní. Francouzský všestranný autor Jean-Luc Moulène proto tuto problematiku nebral na lehkou váhu a rozhodl se ji svěřit renomovanému architektovi Didierovi Fiúza Faustino a jeho ateliéru, kteří se úkolu zhostili na jedničku. Finální projekt je odrazem umělcových potřeb a skýtá v sobě prostory jak pro nerušenou tvorbu, tak i odpočinek a regeneraci. Tato kreativní základna je pak zahalena v originální designové schránce, jíž charakterizuje především konstrukce z několika zdánlivě oddělených objemů, černý jednolitý plášť a průsvitné plochy ve zkosené střeše. Celkový dojem pak dotváří okolní normandská příroda, která dům částečně skrývá před okolím a poskytuje tak nerušený prostor pro tvorbu umění.
