Tramvajová zastávka Výstaviště: Architektura pomocí 3D tisku
Praha je moderní metropole, která toho má hodně co nabídnout. Najdete tu mnoho míst, kde to jen kypí kreativitou a moderními prvky. Jedním z takových je část Prahy 7 v blízkosti Královské obory, jež je chápána jako progresivní, moderní a kreativní čtvrť. A jelikož je Praha známá i svou vysoce rozvinutou veřejnou dopravou, došlo tu ke zkombinování kreativity, technologie a právě i veřejné dopravy. Díky tomu vznikla inovativní tramvajová zastávka, kterou spolu s námi můžete prozkoumat.
Tramvajová zastávka se nachází v pražských Holešovicích, konkrétně se jedná o zastávku Výstaviště. Ta se své poslední rekonstrukce dočkala v roce 1952. Od té doby se do její podoby moc nezasahovalo, vystřídalo se tu jen pár provizorních přístřešků, které neměly dlouhého trvání a ani pěkný vzhled.
To se nyní změnilo díky české inovátorské firmě So Concreate specializující se na oblast robotických stavebních technologií. Za minimálního lidského přičinění se navrhl a zrealizoval projekt tramvajové zastávky, který oproti klasickým technologiím ušetřil až 60% materiálu.
K výrobě se využila technologie o třech pilířích: topologické optimalizaci, ultra-vysokopevnostním betonu (UHPC) a robotickém 3D tisku. Díky integraci těchto principů bylo možné základní konstrukci vyrobit do 24 hodin. Celkově se jedná o přístřešek, lavičku a informační panely. Beton zvolili architekti podle funkce a potřeby zatížení a na střechu přístřešku byla vybrána rozptýlená výztuž z ocelových drátků. Pro výrobu hlavic sloupů se roboticky vyfrézovaly a vytiskly formy, v nichž byly posléze vytištěny finální hlavice.
Design zastávky, umístění a tvary žeber či sloupy, to vše maximálně využívá přírodou ověřená řešení, na jejichž základě se utvářel proces návrhu. O tom mluví i Záviš Unzeitig, designér So Concrete: „Už při návrhu dochází k analýze konstrukce po statické stránce. Pomocí topologické optimalizace je pak možné redukovat objem použitého materiálu a přitom zachovat estetickou kvalitu a statické požadavky. Výsledek žeber odráží skutečnost zatížení konstrukce a přímo ukazuje v ní působící síly. Díky optimalizaci se pak mohla místa s menší využitelností odstranit, díky čemuž došlo k ušetření materiálu. Výsledkem je perforovaná jemná struktura, která odolá stejnému zatížení jako betonová deska.“
Architekti měli skoro volnou ruku, dopravní podnik pouze nařídil, že na zastávku nesmí pršet a že by měla nést tabuli s odjezdy tramvají. Projekt byl zpracován digitálním postupem založeným na parametrickém navrhování v programu Grasshoper (Rhino). Do něj se dají zaintegrovat modelářské programy i různé nástroje statické analýzy. „Tento framework používáme k návrhu svých vlastních softwarových nástrojů až po postprocesory. Zaměření na tvorbu vlastních digitálních řešení nám umožňuje rychlé přizpůsobení široké škále standardních formátů souborů a typů geometrie. To spolu s úzkou spoluprací se zákazníky umožňuje rychlý přechod od nápadu k fyzickému objektu,“ vysvětěluje Dmitrij Nikitin, inženýr robotiky.
O společnost So Concreate
Firma So Concreate se od roki 2008 zabývá betonovým 3D tiskem a spojuje robotické programování a nejpokročilejší postupy ve stavebnictví s praktickými znalostmi. Pomocí technologie vyvíjí a realizují stavební prvky včetně nosných stavebních konstrukcí. Nabízí estetické produkty vyznačující se dlouhou životností, úsporou materiálu a udržitelností. Cílem je posunout stavební průmysl k dlouhodobé udržitelnosti.
