Z farního komplexu ve Vřesovicích unikátní školou!
Chátrající krovy křídel barokního komplexu a vnitřní dvůr v neuspokojivém stavu. To jste mimo jiné mohli najít ve farním areálu ve Vřesovicích, než do hry vstoupila studia Public Atelier a FUUZE, která zachránila pustnoucí části, rekonfigurovala areál a elegantně propojila nově vzniklé části s historickými. Na tuto mimořádnou přeměnu fary a jejího okolí se zkrátka stojí za to podívat.
Kulturní a historické památky nenacházíme pouze ve velkých městech, ale i v malebných vesničkách a obcích, čehož je fara ve Vřesovicích zdárným příkladem. Vřesovice se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji a čítají necelých šest set obyvatel. Vedle dnes už bývalé fary zde najdeme z kulturního křídla rovněž kapli sv. Jana Nepomuckého a kostelní návrší sv. Petra a Pavla. Obec se však pyšní také přírodními krásami, jako jsou potok Vřesůvka, který na pravém břehu vyvěrá jako sirnatý minerální pramen, nebo půvabný kopec Předina, jenž se svými 312 m. n. m. představuje nejvyšší bod obce.
Pestrá historie fary
Farní budova ve Vřesovicích byla postavena již v roce 1689, kdy nahradila starší faru, a tak není divu, že za uplynulá staletí měla již řadu opotřebení a větší rekonstrukci potřebovala jako sůl. Původní stavba byla poměrně malá a svého rozšíření se dočkala až po patnácti letech. K faře se později přifařily i hospodářské budovy, což vytvořilo komplexní celek, jež značil dominantu celé obce. Roku 1995 byla farní budova opravena z prostředků dárce z Holandska a bylo zde zřízeno chlapecké Střední odborné učiliště a Učiliště Don Bosko. Poté, co byla fara s farním statkem převedena z církevního majetku do obecního, vyslovila církev přání, aby budova nebyla zapomenuta a pod rouchem času nezchátrala, ale aby byla využívána k bohulibému účelu. Z toho důvodu slouží již od roku 2013 hlavní objekt fary jako základní škola a o dva roky později bylo využito i přízemí hospodářských křídel jako denní stacionáře s kuchyní a jídelnou.
Ačkoli již bývalá fara našla svůj účel, prostory pro potřeby školy nebyly dostatečné. Proto obec svěřila do rukou architektonických studií Public Atelier a FUUZE požadavek na rekonfiguraci další části hospodářských budov do dvou kmenových tříd a dvou odborných učeben. Vedle nutnosti rozšíření kapacity školy rovněž figurovala potřeba rychle zachránit chátrající krovy hospodářských křídel a zároveň pozvednout chatrný stav vnitřního dvora. Ztěžující podmínkou byly při rekonstrukci odlišné stavy jednotlivých částí areálu. Vzhledem k postupným opravám a odlišným účelům bylo třeba ke každé budově přistupovat zvlášť a samostatně, avšak všechny prvky propojit v harmonický celek.
Při tvorbě návrhů na rekonstrukce byl důraz kladen nejen na estetické a architektonické sloučení, ale rovněž na funkční propojení. Cílem studií tedy bylo sjednotit všechny části komplexu tak, aby se v něm cítili příjemně jak uživatelé školy, tak stacionáře. Projekt vyústil v rafinované řešení, kdy jsou od sebe staré a nové části zřetelně rozpoznatelné. Design historických staveb sjednotila klasická omítková fasáda, červená střecha z bobrovek a měděné klempířské prvky, zatímco nové objekty charakterizuje jednoduchý kubický tvar, hladký povrch a výrazná barevnost.
K dokonalosti propojení celého areálu přivádí průchody budov, jež dříve stály odděleně. Pro školy a jiné prostory, které jsou určeny dětem, je důležitá nejen praktičnost, ale také emoce a myšlenky, které budova vzbuzuje. Proto architekti vytvořili barevné průchody, které jsou inspirativní a podněcují v dětech přemýšlivost. Mohou se totiž svobodně rozhodnout, který vchod do školy a jakou barvu si vyberou a kterým směrem se vydají. Celou myšlenku dotváří propojení stávajících učeben s novými učebnami do kruhu.
V neposlední řadě ve Vřesovicích najdeme rovněž prvek, který slouží jako pojítko celé kompozice, a tedy společný jmenovatel budov areálu ze všech období. Tímto pojítkem je měď – materiál, který je historický leč velmi moderní. Nachází se na fasádním plášti nové přístavby a na klempířských detailech, což komplex ozvláštňuje a navzdory velké rozdílnosti staveb z nich vytváří harmonický celek.
Netradiční rozložení
Vedle elegantního mísení starých a nových prvků najdeme v komplexu ještě jednu zvláštnost. Kmenové třídy a hlavní provoz školy totiž nejsou umístěny v přízemí ale v patře, čímž nabyli žáci a učitelé možnosti využívat prostornou terasu a travnatou plochu s výhledem na kostel sv. Petra a Pavla. Tento netradiční architektonický tah zároveň zachránil hodnotné barokní krovy a využil zasazení souboru do paty svahu kostelního návrší. Anomálie vznikla jako reakce na již existující stacionář v přízemí dvou hospodářských křídel.
Komplex fary a okolních budov ve Vřesovicích jednoduše vyniká v mnoha ohledech, a tak není překvapením, že se po své revitalizaci ucházel o Českou cenu za architekturu za rok 2020. Propojení architektur z několika období a jejich funkční optimalizace není jedinou předností komplexu. Velkou roli hrála při návrzích také atmosféra, kterou budou žáci základní školy pociťovat. Jak uvádí sami architekti: „Důležitým se ve škole stává moment hravosti a svobodného pohybu. Zásadním je tu i volný prostor, kde mohou děti svobodně pobíhat a pobývat. Prostor, kde si tvoří vlastní pravidla – aby si odpočinuli od řádu a diktátů.“
